Počátky CČS(H) Bělov
Bělov
Podobně jako na Nové Dědině se i v Bělově stal Čtenářský spolek prostředím, v němž byla vychovávána generace zralá pro nově vznikající Církev československou (husitskou). Předsedou této kulturní organizace byl v letech po první světové válce řídící učitel místní školy Rudolf Štěpán. S ním na škole působil mladý učitel Metoděj Přikryl, který byl 12. března 1921 na ustavující schůzi CČS(H) v Kvasicích zvolen do výboru.
15. května 1921 sloužil v Bělově první bohoslužbu Církve československé (husitské) u zvonice na veřejném prostranství br. duchovní Josef Laisener z Kroměříže. Při této příležitosti pokřtil Václava Čablu ze Žlutavy č. 115. Bohoslužba se konala za hudebního doprovodu dechové kapely. Zpívala se píseň „Ejhle, oltář Hospodinův září“ a nějaká mariánská píseň. Lidí bylo velmi mnoho.
3. září 1921 se konal v Bělově římskokatolický pohřeb Aloise Neradela, který si sáhl na svůj vlastní život. Kvasický farář A. Dokoupil, do jehož obvodu působení patřil také Bělov, odmítl pohřbít tohoto občana běžným způsobem. Místní občané žádali kaplana „pátera Josefa“, aby tento obřad učinil. A tak se také stalo. Podle zavedeného zvyku přišel kaplan pohřebnímu průvodu z Bělova vstříc ke kapličce na křižovatku Nová Dědina – Bělov a připomněl, že rakev nesmí být přinesena až před oltář, ale že musí být uložena jen pod chórem. Mládenci, kteří rakev nesli, však neuposlechli a přinesli ji až před oltář včetně svícnů. Uprostřed obřadu přišel ministrant s tichou poznámkou ke kaplanovi, aby si nedělal v kostele, co sám chce. Po obřadech řekl kaplan, že bude mít vážné nepříjemnosti pro neuposlechnutí farářova příkazu. Proto šli mládenci ospravedlnit kaplana k faráři, že to udělali sami proti kaplanově vůli. A tu je farář počal poučovat. V této chvíli mu Antonín Brázdil oznámil, že vystupuje z Římskokatolické církve do Církve československé (husitské). K němu se přidali přítomní: František Brázdil, Alois Krutil, Alois Rozsypal, Alois Svoboda, Antonín Přecechtěl, neboť tito již v prvních řadách nové církve s učitelem Metodějem Přikrylem byli.
30. října pro nepříznivé počasí sloužil bohoslužbu v bělovské škole R. Urban a při té příležitosti byla vysluhována první svátost manželství. Br. Vincenc Přecechtěl z Bělova, legionář, si bral Josefu Lundovou ze Žlutavy. Bohoslužba byla doprovázena dechovou hudbou a účast byla veliká.
Bohoslužby v bělovské škole byly ještě několikrát, pak se na bohoslužby chodilo do Kvasic. S výukou náboženství CČS(H), kterou vedl učitel br. M. Přikryl, se začalo v Bělově velmi brzo, již v r. 1920/21, a bylo zde vyučováno 10 žáků.
Mezi první členy CČS(H) v Bělově patřily rodiny Jana Brázdila, Františka Kubeše, Františka Přecechtěla, Cyrila Zajíčka, Františka Kašíka, Františka Matulíka, Františka Rozsypala, Antonína Rozsypala i rodiny Krutilova a Staškova. Z jednotlivců pak Augustin Ležák, Jindřich Hiráček, Jindřich Polos.
I přesto, že se na příslušníky CČS(H) divně pohlíželo, měli mnoho přátel v Čtenářském spolku. Ti pak společně s „čechoslováky“ hráli v ochotnickém divadle, čímž se prolamoval nový reformní duch do vesnického života v Bělově. Při sčítání lidu 15.2. 1921 se přihlásilo v Bělově k Církvi československé (husitské) 67 občanů a přihlásilo by se jich daleko víc, kdyby věděli, že každý musí mít potvrzení v ruce od okresní politické správy, že vystoupil z Římskokatolické církve. Proto číslo nepředstavuje pravý stav skutečnosti.
V roce 1922/23 byl ustanoven pro výuku náboženství CČS(H) v Bělově Alois Chrastina, který vyučoval 19 žáků. V r. 1925/26 se náboženství CČS(H) v Bělově nevyučovalo a v r. 1928/29 zde vyučoval náboženství už br. duchovní V. Kuba.
Použitá literatura:
Pamětní kniha Náboženské obce Církve československé husitské v Kvasicích.