Husův sbor

Slavnost kladení základního kamene Husova sboru v Kvasicích 29. června 1928

Bylo krásné slunné červnové jitro. Kolem osmé hodiny se ubírali od Tlumačova slavnostní hosté, kteří byli uvítáni bratry a sestrami z Kvasic hned u mostu, jenž spojuje břehy řeky Moravy. Na tomto místě se počal řadit průvod. V čelo se postavilo 11 praporečníků s husitskými prapory. Za nimi se pak řadila drobotina, dívky v národních krojích, sokoli, hasiči, členové rady starších, bratři a sestry z našich sousedních farností. V 9 hodin se dal průvod za zvuků dechové hudby do pochodu a kráčel od mostu přes městečko, Dolní ulicí až ke kapličce. Zde na průvod čekal základní kámen vkusně umístěný na ozdobeném voze. Vůz byl nyní zařazen do průvodu, aby svůj vzácný náklad dopravil na staveniště Husova sboru.

Když průvod dorazil na slavnostní místo, zazněly nejdříve fanfáry z opery „Libuše“. Poté uvítal br. duchovní všechny přítomné a dvě žačky přivítaly br. biskupa R. Stejskala, který zde vykonal slavnostní bohoslužbu. Následoval poklep na základní kámen, načež br. Knejzlík pronesl slavnostní proslov. Od 11 do 12 hodin se konal na městečku promenádní koncert. Odpoledne byl opět průvod a o 15 hodině výlet v zahradě sokolovny.

Po zavezení základů byla na staveniště postavena tabule s nápisem: Staveniště Husova sboru. Dokud nebyl ještě sbor postaven, konaly se zde pohřební obřady jako ve sboru. Za tím účelem byl postaven „oltáříček“.

Stavba Husova sboru

Rok 1932 byl ve znamení stavby Husova sboru v Kvasicích. Dne 15. února se začal vozit písek do malty a štěrk do železobetonu. 22. a 23. února bratří Antonín Šalena a Adolf Pospíšil dovezli písek na svém autě. V tyto dny se též začala kopat studna, kterou hloubili František Dočkal z Nového Dvora, František Pospíšil z Horní ulice, Antonín Chrastina z cukrovaru a Robert Vaculík z Dolní ulice. Roury byly zakoupeny od br. Derky.

13. března byly čteny nabídky řemeslnických prací na sbor a bylo ujednáno, že krytinu zhotoví K. Spáčil a B. Derka – betonáři v Kvasicích, zámečnické práce vykoná pan Šívara z Kvasic a klempířské práce Ant. Zbudil z Kvasic. Dále se rozhodlo, že bude provedena sbírka starých ráfů a silného železa, které se nabídl zdarma zpracovat br. Vrtaník. Ten pak i všechny práce s přípravou do betonu až po kramlíky na lešení udělal zdarma. Rovněž bylo konstatováno, že práce na základech a dovezení stavebního materiálu i navážky se vykonala darem a ctí.

18. dubna se konečně začalo stavět. Vrchní dozor převzal předseda A. Nakládal a funkci vedoucího staveniště vzal na sebe br. Fr. Dočkal z Nového Dvora. S panem Vítkem byla sjednána smlouva o půjčení stavebních potřeb pro Husův sbor.

3. července bylo jednáno o půjčce v občanské záložně v Kvasicích a ve spořitelně města Napajedel. Z důvodu nedostatku finančních prostředků rada starších odsouhlasila, že věž nebude dostavěna do plánované výšky, čímž se ušetří 25.000,- Kčs. Současně rozhodla, aby zámožnější členové byli vyzváni, jestli by se nemohli zaručit na půjčku. Protože kvasická cihelna neměla dostatek cihel, byl pan Vítek pověřen, aby v Přerově zajistil 50.000 cihel. Každý den pak měl přijet 1 nebo 2 vagony s cihlami z Přerova.

8. května bylo oznámeno, že občanská záložna v Kvasicích poskytne náboženské obci půjčku 70.000,- Kčs s 6,5 % úrokem a umořováním 10 % ročně. Směnky však musí být zaručeny dobrými ručiteli. Dne 26.5. rada starších odsouhlasila, že věž bude pokryta plechem. 30.5. pak byly objednány dlaždice na podlahu sboru u cementáře v Kvítkovicích. 15.6. se z důvodu nedostatku financí muselo vést nové jednání o další zápůjčce 20.000,- Kčs od občanské záložny v Kvasicích.

Dne 3. července se konalo za účasti 60 přítomných řádné výroční shromáždění, kde se odsouhlasilo, že zábradlí na chór dodá pan Navrátil z Kvítkovic. Dále bylo ujednáno, aby se slavnostní otevření Husova sboru konalo 7. srpna 1932. Bratru Derkovi byl vyjádřen vřelý dík, že daroval celou krytinu na sbor, a panu Zbudilovi se poděkovalo za kalich na věž, který daroval, ač nebyl příslušníkem CČS(H). Pan starosta přinesl na schůzi směnky na výpůjčku na sbor, které bratři s radostí podepisovali.

Jednání o slavnostním otevření Husova sboru

Dne 11.7. byla svolána schůze za účelem slavnostního otevření Husova sboru v Kvasicích, na které se navrhlo, aby se objednalo 350 plakátů. Do slavnostního výboru byli na schůzi zvoleni: Karel Kliment, J. Hutař, Ant. Doležel, Vojtěch Horehleď, Josef Zehnula, František Dočkal, K. Tůma, Emil Brázdil, Vojtěch Zlámal, Josef Konečný, Jan Hutař, Josef Zlámal, Arnošt Horák, Fr. Suchánek, Fr. Pospíšil mladší. Br. předseda A. Nakládal se omluvil, že pro bolesti nohou a vleklou nemoc nemůže již být ve slavnostním výboru.

12. července se konala první schůze slavnostního výboru u br. Klimenta. J. Hutař byl zvolen předsedou, V. Kuba jednatelem, K. Kliment pokladníkem, J. Zehnula pokladníkem odznaků slavnosti, Fr. Dočkal pokladníkem pohlednic Husova sboru, V. Zlámal a K. Tůma pokladníky pokladny v zahradě. Rozhodnuto, že pořadatelé budou označeni červenou páskou s nápisem „Pořadatel“ a že slavnost bude zahájena 6. srpna divadelní hrou „Celibát“ ve 20 hodin. Sbor otevře biskup Ferdinand Stibor z Ostravy.

Organizace celé slavnosti byla podrobně projednána 15. července a bylo rozhodnuto, že u mostu přes řeku Moravu bude slavobrána s nápisem: „Pravda vítězí!“, u školy: „Milujme se, pravdy každému přejme!“ a u kapličky: „Vítáme vás!“. Do zahrady pak byli zvoleni noví pokladníci bratří Bedřich Chudoba, Josef Konečný, Vincenc Vašina a Ant. Doležel, protože dříve zvolení by nemohli zastávat dvě funkce najednou.

18. července se na schůzi oznámilo, že hudba je dojednána na celý den za 770,- Kč u pana Kopčila z Tlumačova. Dále se navrhlo, aby pozvání na slavnostní otevření Husova sboru bylo zasláno všem pokrokovým stranám a korporacím a aby na věž byl pořízen 5 metrů dlouhý bílý husitský prapor s červeným kalichem.

1. srpna pak bylo ujednáno, že klasický alegorický vůz se připraví u br. Josefa Hutaře, nápisy na brány zařídí K. Kliment, br. J. Hlavinka pořídí rámy na nápisy, v zahradě Husova sboru se vybuduje oltář a Nová Dědina pořídí alegorický vůz „loučení Havlíčkovo“. Sraz všech účastníků bude na fotbalovém hřišti (u porážky k Bělovu), odkud průvod vyjde. Prodavačky v bufetu budou: Jarošová, Gromanová, Hutařová Anežka, Valoušková, Zehnulová, Chudobová, Skácelíková.

Slavnostní otevření Husova sboru

„Čechoslovák“ - list Církve československé (husitské) na Moravě - ze dne 21. července 1932 na titulní straně oznamoval, že 7. srpna 1932 se koná otevření Husova sboru Náboženské obce CČS(H) v Kvasicích s tímto pořadem:

V sobotu 6. srpna: zahájení divadelní hrou o 5 obrazech „Celibát“ od Josefa Fercha.

V neděli 7. srpna:

1. od 8 hod. ráno vítání hostů

2. o 10 hod. sraz a průvod s alegorickými vozy ke sboru

3. proslovy a projevy delegátů a zástupců náboženské obce

4. otevření sboru br. biskupem Ferdinandem Stiborem

Bylo k 10. hodině 7. srpna 1932, když se na hřišti nedaleko bývalé porážky a na cestě od Bělova řadil mohutný průvod. Bělovští a žlutavští členové CČS(H) přišli za doprovodu vlastní kapely, již řídil br. Josef Janiš z Halenkovic. Přivezli s sebou alegorický vůz „Husité na válečném voze“, který zařídil Josef Brázdil, a „Žižka se dvěma válečnými jezdci na koních“. Žižku vytvořil Augustin Ležák, jezdce Fr. Kubeš a Fr. Přecechtěl. Tito byli postaveni v čelo průvodu. Za nimi šly děti s praporky, krojované skupiny i z Kyjova a kapela br. Janiše. Následoval další alegorický vůz, „Loučení K. Havlíčka Borovského“, který vystrojili na Nové Dědině. Pak následovala další dechová hudba z Tlumačova a ostatní účastníci.

Slavnosti se zúčastnilo přibližně tři a půl tisíce lidí. Sbor byl otevřen biskupem Ferdinandem Stiborem, se kterým přišli i havíři. Slavnostní bohoslužby vykonal br. biskup s Inocencem Kuchařem, diecézním tajemníkem, v krásně vymalovaném sboru za přítomnosti osmi bratří duchovních z okolních náboženských obcí.

Stěny Husova sboru byly vyzdobeny jedinečnými malbami zdejšího malíře Josefa Krasického. Na průčelní zdi byla vymalována hlava Ježíše Krista, po bočních stranách velké postavy našich dějin: zleva od oltáře Jan Amos Komenský, Jan Blahoslav, Jan Milíč z Kroměříže a Jeroným Pražský, zprava od oltáře mistr Jan Hus, Jan Žižka, Tomáš Garrigue Masaryk, na stropě pod chórem Kristus na Olivové hoře. Náklady obrazů hradili jednotliví členové (např. náklad obrazu „Žižka“ hradil br. Šalena, „Ježíš na Olivové hoře“ hradil br. Derka).

Tento sbor stavěla láska. Bylo to nevídané nadšení venkovanů, kteří si zamilovali Ježíše Krista. Nikdo již dnes nespočítá jejich nezištnou obětavost a lásku, všechny starosti, práci i náklady, které zde byly v tak krátkém čase vynaloženy. Nákladná stavba na dně starého řečiště, nekonečná navážka materiálu místy až 4 m hluboko. Tisíce a desetitisíce hodin, obětavá práce, tisíce fůr navážky, kamene, stavebního materiálu, který byl vozen koníčky a kravkami věrných a nadšených. Tuto lásku dovede sčítat již jen Pán. Nezůstalo nám o tom podrobných zápisů, neboť nikdo si nedovolil vyčíslit práci a oběti, protože by větší čísla o záslužnosti mohla urážet ty, kteří pro svou sociální tíseň, či nedostatek zdraví nemohli soutěžit se zdravými, či zámožnějšími. Každý dělal, co mohl. Byly tu u mnohých stovky a tisíce hodin zdarma. Nejen Kvasice, ale všechny okolní vesničky vydaly obětavé bratry a sestry: Nová Dědina, Bělov, Karolín, Sulimov, Vrbka, Střížovice, Bařice, Velké Těšany, Trávník, ano i ze Žlutavy a Halenkovic přicházela účinná pomoc pracovní i finanční. Kolik zde bylo shromážděno „vdoviných haléřů“ a nejedny ruce upracovaných staříčků a stařenek si zde vysloužily mozoly.

Ó, Bůh nechť zaplatí všem za jejich lásku a dá, abychom v naší církvi vždy věrně hospodařili s hřivnami jejich životního díla a šťastně rozmnožené je odkázali věkům budoucím.

Husův sbor od slavnostního otevření po současnost

            Dalším z významných dat pro Husův sbor byl rok 1938, kdy věž Husova sboru byla zvednuta o jedno patro výše, jak bylo v původních stavebních plánech a celý kostel i s farou byl omítnut.

            V roce 1940 však Husův sbor utrpěl velmi bolestivou ránu. Bylo nařízeno, že nástěnná malba T. G. Masaryka musí být odstraněna. Proto bylo rozhodnuto, že tato významná malba bude přelíčena. S výměnou „továrních oken“ Husova sboru v roce 1947 za nová pak byly poškozeny i další malby Josefa Krasického, čímž Husův sbor přišel o velmi cenné dílo místního významu. Budiž k dobru připočteno, že na místo hlavy Krista na průčelní zdi byl už v roce 1945 zhotoven reliéf znázorňující „Kázání na hoře“ od akademického sochaře Navrátila, který byl slavnostně odhalen farářem Šedou o Vánocích.

Dalším citelným zásahem pro Husův sbor bylo přestřešení přilehlých sborových místností v průčelí Husova sboru v roce 1968 z důvodu neustálého zatékání. Tímto přestřešením vznikla sice nová místnost, která byla v roce 2007 zrekonstruována a dnes je hojně využívána, ale na úkor architektury Husova sboru.

Husův sbor byl ovšem dosti poznačen ještě jednou událostí, a to rozsáhlými záplavami v roce 1997. I když se po těchto ničivých záplavách díky nemalým finančním darům, které přicházely i z jiných náboženských obcí naší církve a díky obětavé práci těch, jímž Husův sbor přirostl k srdci, udělal opět obrovský kus práce bez nároku na odměnu, aby se dalo do pořádku to, co bylo vodou zničeno, přesto si každý při vstupu do Husova sboru nemůže nepovšimnout snížené a zvlněné sborové dlažby a propadlého schodu při vstupu.

            Když se ohlédneme zpět, musíme děkovat všem těm, kteří se pro Husův sbor obětovali a věnovali mu svůj čas i dary v různé podobě i těm, kteří se zděděnou hřivnou dále věrně hospodaří a rozmnoženou ji předávají věkům budoucím.

Použitá literatura:

Pamětní kniha Náboženské obce Církve československé husitské v Kvasicích.