Církev československou (husitskou) vyvolali k životu naši duchovní otcové 8. ledna 1920. Byli to reformní římskokatoličtí kněží, kteří vědomě navázali na středověkou husitskou (utrakvistickou) církev, která byla zakázána po bitvě na Bílé Hoře (r. 1620).

Naši otcové si uvědomili, že Kristovo poselství je až příliš uzavřeno v dobových církevních nařízeních a formulacích. Nebáli se vědy ani nové doby. Část římských kněží i věřících chtěla nápravu, ale katolická církev jako celek volila tehdy setrvávání. Radikálnější kněží proto vyhlásili novou Církev československou (husitskou), kde chtěli reformu čsl. katolické církve uskutečnit.

Církev československá (husitská) povstala v bouřlivé době - za budování první samostatné republiky. Přijala obecný název „československá“ s tím, že Češi, Moravané, Slováci i jiné národy tehdejší Československé republiky budou chtít navázat na násilně přerušenou tradici husitské církve. Národní Církev československá měla být nositelkou nejlepších tradic našeho křesťanství. V roce 1971 byl název církve oficiálně doplněn slovem „husitská“.

Více o historii Církve československé husitské najdete na webových stránkách církve: https://www.ccsh.cz/view.php?id=18